8 tipů jak se stát lepším vývojářem

Stát se dobrým vývojářem není jen tak. Za poslední dva roky, kdy jsem se věnoval mentoringu juniornějších kolegů, jsem hledal způsoby, jak co nejrychleji pozvednout jejich úroveň. Možností, jak přistoupit k mentoringu, je mnoho, každý z nich ale rozhodně zabere nemálo času. Proto jsem se pokusil udělat relativně strohý souhrn toho, co osobně považuji za důležité.

Na úvod bych ještě zmínil, že mé srdce patří vývoji mobilních aplikací a to konkrétně pro iOS. V článku tedy najdete pár odkazů a tipů přímo pro iOS. Věřím, že si tím alespoň rozšíříte obzory a najít ekvivalent pro vaši platformu by neměl být problém.

1. Klávesové zkratky

Klávesové zkratky přinášejí jasnou výhodu rychlejšího workflow. Pár minut hledání a učení se zkratek může člověku v dlouhodobém horizontu ušetřit hodiny. Namátkou bych doporučil zkratky pro spuštění a zbuildění projektu, otevření souboru podle jména nebo třeba posunutí řádku kódu.

2. Automatizace

Máte ve své práci úkol, který děláte pořád dokola? Je čas ho automatizovat! Může jít třeba o build projektu a jeho poslání klientovi, stažení překladů nebo generování reportů. Takovéhle úkoly, kromě toho, že zaberou spoustu času a člověk si při nich připadá jako cvičená opice, tak jsou také náchylné k lidské chybě. A není nic horšího než udělat chybu na začátku procesu a být nucen ho celý opakovat. Automatizovat si můžete sami, pomocí bash skriptů a nebo si vzít na pomoc fastlane, který je připravený především na automatizaci kolem (nejen) iOS aplikací a pomůže vám jednoduše vytvářet certifikáty nebo nahrát build appky na store.

3. Templaty (Šablony)

Templaty představují další způsob, jak si ušetřit čas při rutinní práci. Pokud používáte VIPER, MVVM nebo jinou architekturu, nejspíš se setkáváte se spoustou boilerplate kódu. Takovýhle kód se sice opakuje, ale je potřeba, aby nám držel vybranou architekturu a technické řešení hezky pohromadě a tak se bez něj neobejdeme. Template si můžeme vytvořit prakticky na cokoliv, co budeme potřebovat. Většina IDE bude mít podporu templatů zabudovanou přímo v sobě. Další výhodou kromě ušetření času je taky, že kód napříč projektem bude stejně řazený, mít stejné pojmenování a formátování což zvýší čitelnost celého projektu.

4. Verzování projektu

Další mocný nástroj v rukou vývojáře. Pro většinu programátorů je synonymum verzování Git. I v rukou začátečníka může skvěle posloužit pro vytváření funkčních “checkpointů”, ke kterým se může vracet.
Při práci s verzováním doporučuji použít některé z populárních GUI (Sourcetree, Kraken atd.), které usnadní řešení konfliktů a odstraní potřebu pamatovat si jednotlivé příkazy. Zároveň poskytuje způsob, jak se jednoduše podívat na provedené změny řádek po řádku.

5. DRY, KISS, YAGNI

Pár jednoduchých principů, které se vyplatí dodržovat pro zvýšení čitelnosti kódu.

DRY - Don't repeat yourself

Měli bychom se vyhýbat duplicitnímu kódu.

KISS - Keep it simple stupid

Jednoduché a přímočaré řešení bývá lepší než složité. Přímočaré věci budou pochopitelnější a jednodušší na údržbu.

YAGNI - You ain't gonna need it

Nevytváříme víc než je potřeba.
Nebojíme se odstraňovat starý a nepotřebný kód. Zkušenosti říkají, že nepoužívaný kód nebude už nikdy třeba a nebo se všechno kolem změní tak moc, že stejně nebude použitelný. A i kdyby nakonec použitelný byl, vždy ho můžeme vrátit zpět pomocí Gitu.

6. Počet řádků funkcí a tříd

Jediné pravidlo s číslem, které tu uvedu. Třída by měla mít maximálně 300 řádek a funkce 40. Překročení prvního čísla, je pro mě znamení špatně nastavené architektury na projektu a nedostatečné rozdělování zodpovědnosti tříd.Dlouhé funkce vedou k méně čitelnému a upravitelnému kódu. Takovéto funkce je taky náročnější přepoužívat a jednoduše se může stát že začnu části kódu kopírovat.

7. Čitelnost kódu

Nečitelný kód se bude těžko upravovat, chyby v něm budou skoro nedohledatelné a ztratí se v něm co a jak funguje. Je důležité si uvědomit, že kód nedělám čitelný jen pro ostatní ale i pro sebe. Co se mi teď může zdát perfektně pochopitelné a jasné, mi za pár měsíců bude připadat jako cizí kód.
Co se týče konkrétních doporučení, tak vhodné pojmenování proměnných, funkcí a tříd, je jedna z nejlepších zbraní, kterou má vývojář po ruce, aby byl jeho kód pochopitelný pro ostatní. Dále bych doporučil dělat si v týmu code review, protože je skvělé dostat zpětnou vazbu mimo jiné i na čitelnost kódu.

8. Nebát se zkoušet nové věci

Poslední rada je vcelku jednoduchá, zkoušejte nové věci a nebojte se :). Zkoušení nových věcí v tak progresivním odvětví jako programování by mělo být samozřejmostí. Nikdo přece nechce usnout na vavřínech. Proto by měl mít stále přísun nových nápadů a postupů jak dělat věci lépe.

Závěrem bych rád řekl: “Nic není vytesané do kamene” a každý si musí sám najít to, co mu vyhovuje. Pokud vás nějaký bod zaujal, zkuste si o něm zjistit více nebo se zeptejte svých kolegů co používají a jak na to. A pokud by vám kolega náhodou chyběl, koukněte na otevřené pozice v MeguMethod.

‍